Krajem kameníků na Říčansku – Kaménka, 2. díl

Především se pátráním ve spisech někdejšího lichtenštejnského velkostatku Kostelec nad Černými lesy ve státních oblastních archivech v Benešově a v Brně a studiem dobového i jiného tisku podařilo hypotézu o původu kamene potvrdit. Bylo zjištěno, že v lese u Louňovic na Černokostelecku, nazývaném tehdy Kamenná leč, se v 60. letech 19. století (a pak až do počátku první republiky) lámala z povrchových balvanů bělavá drobně až středně zrnitá žula, totožná s horninou základního kamene Národního divadla. V roce 1869 byl zde také vylomen velký kamenný blok (měl objem přes 4 m³ a tak musel být odvezen devíti páry koní) pro obelisk pomníku na hrobě Jindřicha Fügnera na Olšanských hřbitovech. A právě zprávy o zřizování tohoto pomníku, konkrétně v Národních listech z 13. dubna 1869 a v památníku dvacetiletí Sokola pražského z roku 1883, potvrdily, že obelisk Fügnerova pomníku i základní kámen Národního divadla jsou ze stejné žuly a ze stejného místa v lese, nazývaném dnes Kaménka, u Louňovic na Černokostelecku.

Dále se v rozsáhlém archivu Sboru pro zřízení Národního divadla v divadelním oddělení Národního muzea podařilo nalézt cenný původní soupis všech dvaceti kamenů, které byly ke slavnosti položení základního kamene budovy Národního divadla na staveniště z různých míst Čech a Moravy přivezeny. A v něm je za kameny z Radhoště (č. 1) a z Řípu (č. 2) pod číslem 3 zapsán i Základní kámen od pana Žižky s nápisem Národ sobě 1868. Tím „panem Žižkou“ nebyl nikdo jiný, než již zmíněný pražský kameník Gabriel Žižka (1833–1889), vlastenec, mj. švagr bratří Grégrů, zakládající člen Besedy Měšťanské a Hlaholu, jeden z prvních členů Besedy umělecké, zákládající člen a od roku 1887 dokonce starosta Sokola pražského. Proto ani nepřekvapuje další zjištění, otištěné v jeho životopise ve Zlaté Praze ze 13. ledna 1888: základní kámen Národního divadla byl jeho dar!

Pro Svět kamene poskytl autor: RNDr. Barbora Dudíková Schulmannová