KAM SE PODĚLA POLSKÁ CARRARA?

Kdyby dnes ještě žila vévodkyně Marianna Oranžská, asi by zaplakala nad tím, že lom ve Stronie Śląskie, který sama zakládala na přelomu 18. a 19. století, už nefunguje. A materiál, který se tam těžil – Bílá Marianna a mramor Zelená Marianna – zmizel z trhu.

Bílá Marianna je ve srovnání s kararským mramorem jedním z nejhezčích dekorativních mramorů. Jedná se o druh vynikající svými parametry, včetně odolnosti proti povětrnostním vlivům. Interiéry mnoha státních úřadů, divadel, hotelů a kin byly vyrobeny z mramoru Bílá Marianna – včetně dolní komory Parlamentu Polské republiky, Národní filharmonie, Velkého divadla, Hotelu Evropa a obložení stěn hlavního nádraží ve Varšavě. V minulosti se z Bílé Marianny vyráběly drobné doplňky: svícny, talíře, desky na pracovní stoly atd.

Zelená Marianna je tvrdý a obtížně zpracovatelný druh, velmi odolný vůči povětrnostním vlivům. Podlahy hlavního vlakového nádraží ve Varšavě byly pokládány dlaždicemi Zelené Marianny. Byly také použity k výzdobě interiéru hotelu Cracovia v Krakově.

Vévodkyně Marianna Oranžská použila jak Bílou, tak Zelenou Mariannu k výzdobě interiéru svého sídla – paláce v Kamienci Ząbkowickim. V minulosti se oba druhy používaly k výzdobě mnoha kostelů a paláců.

V 60. letech se v závodě Strońskie Zakłady Kamienia Budowlanego pokusili řezat bloky Zelené Marianny na pilových strojích s více pilami s pomocí brusiva z litinového písku. Do Stronie přijela odborná komise a komise výzkumně-vývojového centra. Pokusy řezání byly úspěšné. Nadšení pracovníci chtěli tuto zprávu sdělit vedoucím, a tak se rozhodli zaslat telegram. Jaké bylo jejich překvapení, když jim dáma na poště – celá zmatená – odmítla telegram převzít se slovy: „Ale Marianna je přece zdravá“. Teprve když se vše vysvětlilo, podařilo se telegram odeslat.

Dnes už bohužel nemůžete Mariannu ani brousit, ani řezat, protože tam není …

A mně se chce zeptat proč?

Zdroj: Kurier kamieniarski

Autor: Bogusław Skolak | Publikováno: 22. března 2019