Krajem kameníků na Říčansku – Kamenický skanzen v Louňovicích
U příležitosti 600. výročí založení obce Louňovice byl 15. září 2007 na louňovické Horní návsi otevřen kamenický skanzen, kde jsou vystaveny kamenné exponáty, které darovali místní občané, anebo jsou zapůjčené z Muzea Vysočiny v Jihlavě, které nad skanzenem převzalo záštitu.
Lze tu vidět například žulové části stropní klenby, okenního parapetu, ostění okna, sloupky, koule, žlab, patník nebo náhrobník. Za vystavenými exponáty jsou osazeny informační tabule, kde se můžeme dočíst o historii kamenictví na Louňovicku, o horninách vyskytujících se na Černokostelecku, jejich těžbě a opracování, o vzniku vlastního kamenického skanzenu nebo o základních kamenech Národního divadla. Stejně jako v okolí Žernovky, i tady v širším okolí Louňovic využívali lidé zdejší žulu jako stavební kámen. Kamenictví jako takové se tu začalo rozvíjet až v 19. století, po roce 1850 do „žulového“ kraje začali přicházet první kameníci, kteří už měli „odborné“ zkušenosti odjinud a teprve kolem roku 1870 se stávali kameníky i místní obyvatelé. Zakládaly se nové lomy, v nichž se těžila říčanská žula, které se říkalo také „peckatá“ podle vyrostlic K-živce.
V blízkých Jevanech se podobná, ale drobnozrnnější narůžovělá varieta označovala jako žula jevanského typu. V roce 1925 v Louňovicích vznikly dvě organizované skupiny kamenodělníků, ale v době hospodářské krize řada kameníků přišla o práci, což vedlo k častým nepokojům v kraji. Těžba kamene pak vrcholila ve 40. letech 20. století, alo po zestátnění lomů v roce 1948 došlo ke stagnaci a posléze k postupnému ukončení těžby v menších lomech, ty větší až do 90. let fungovaly v omezené míře pod státním podnikem Kámen Zbraslav. Na Horní návsi v Louňovicích je osazen také první informační panel naučné stezky „Po stopách kameníků“ na Říčansku. Stručně se z něj dozvídáme o těžbě a zpracování kamene, větší prostor je věnován lamačskému nářadí skaláků (skalníků), kteří pracovali v lomu, a nářadí používanému kameníky, tedy těmi, kdo kámen po vylomení opracovávali.
Foto: I. Malinová, 2016.
Pro Svět kamene poskytl autor: RNDr. Barbora Dudíková Schulmannová
