VODA NA CHLAZENÍ – TO JSOU TAKÉ NÁKLADY

Mnoho podnikatelů z různých průmyslových odvětví, včetně kamenické výroby, neustále přemýšlí nad tím, jak zvýšit efektivitu a snížit provozní náklady. V tomto směru existuje celá řada způsobů: od lepších a efektivnějších nástrojů a strojů, přes nákup levnějších materiálů či nových technologií až po změnu organizace práce a řízení výroby. Drtivá většina kameníků začne při odpovědi na otázku, jak zlepšit práci ve firmě a zvýšit efektivitu vyjmenovávat moderní CNC stroje, nový vysokozdvižný vozík nebo jeřáb, nové úchyty desek, laserová pravítka a měřicí přístroje, pořádek ve skladu atd.

Jen málokdo si však vzpomene na vodu jako na faktor, který významně ovlivňuje kvalitu a efektivitu výroby a který je pro firmu zdrojem značných nákladů. Někomu se může zdát, že voda je prostě levná. Nahrazení starých strojů novými však bude „sotva“ podpořeno argumentem několikaprocentního snížení spotřeby energie nebo nepatrného zvýšení efektivity samotného zpracování. Potom teprve to, co samo o sobě netvoří významné položky, ovšem násobené počtem pracovních hodin za rok, začíná dávat částky, o které stojí za to bojovat.

Podobně by se měly počítat náklady na vodní hospodářství, které jsou v průmyslu zpracování kamene všudypřítomné. Bude nerentabilní používat k výrobním účelům vodu z otevřeného systému, jakým je obecní vodovod – to každý ví. Nejjednodušší formou uzavřeného oběhu je používání sedimentačních nádrží. Pak i voda pocházející z veřejného vodovodního řadu nebude představovat tak velké náklady. Ale tím pozitiva končí. Koneckonců, voda cirkulující sedimentačními nádržemi je čištěna pouze od největších nečistot. V důsledku toho proudí do výrobních strojů stále více znečištěná voda, která postupně začíná připomínat spíše kal než vodu. Tím následně trpí jak kvalita obrábění, tak i stupeň opotřebení strojů a jejich účinnost. V jistém okamžiku pak dojde k naplnění nádrže sedimenty do té míry, že zcela přestane plnit svoji roli. Pak se nedá dělat nic jiného, než zastavit výrobu a vodu vyměnit. A to znamená opět náklady: závod musí zastavit výrobu, zaplatit za autocisternu, často vyslat lidi, aby ručně odstranili zbytky kalů po čerpání znečištěné vody anebo si na to najmout bagr. Po vyčištění opět zaplavíme sedimentační nádrže vodou a máme zase na několik  málo týdnů pokoj.

Pojďme si však shrnout ony náklady. Zaprvé voda, pak autocisterna, případně bagr. Výměna vody navíc trvá několik hodin – výroba se zastaví, zaměstnancům musí být zaplacen prostoj a zákazníci jsou nervózní a netrpěliví. Připočtěme k tomu rychlejší opotřebení nástrojů a strojů, často horší kvalita opracování, rychlé opotřebení čerpadel a ucpaná potrubí. A všudypřítomný kal: na strojích, na deskách, na dílně a pokud zrovna probíhá čištění sedimentačních nádrží, pak obvykle také na příjezdové cestě do závodu.

Způsobem, jak tyto náklady vyloučit – nebo snížit téměř na nulu – je instalace zařízení na filtraci vody v uzavřeném okruhu. Zaplnění zařízení je jednorázový náklad a je v zásadě malý. Co je zde ale nejdůležitější, tato voda se nemění. Po naplnění může být systém provozován po mnoho měsíců, často let, bez újmy na kvalitě vody.

Profesionální úpravny vody pracují v automatickém režimu, který zajišťuje konstantní kvalitu vody v zařízení a odděluje 100 % kalu. Kal je lisován ve filtračním lisu nebo shromažďován ve speciálních vacích, díky čemuž je jeho odstraňování bezproblémové a nevyžaduje zastavení výroby. To eliminuje prostoje při čištění a výměně vody. Kromě toho je úpravna vody zařízení, které zabírá mnohem méně místa než horizontální sedimentační nádrže.

Zdroj: Kurier kamieniarski

Autor: Grzegorz Górski | Publikováno: 22. 9. 2016