Kolos v Utahu Bingham – největší měděný povrchový důl na ve světě – 2. část

Modernizace
V polovině 80. let minulého století se vlivem několika faktorů, například poklesem ceny mědi, zvýšením nákladů na pracovní sílu, poklesem obsahu mědi v rudě, důl dostal na pokraj své životaschopnosti. Proto byl tehdy vypracován a realizován modernizační program, který měl za úkol důl vzkřísit a přeměnit ho na efektivní důl, takový jaký je dnes. Do projektu bylo investováno 400 miliónů dolarů. Drcení těžené suroviny se přestěhovalo přímo do dolu, blízko dolu se postavila nová mlecí a flotační zařízení, zmodernizovala se doprava a další potřebná zařízení. Dnes se zde nachází jedna z nejmodernějších hutí na světě, která zachytí přes devadesát devět procent vypuštěného oxidu uhličitého.
Sesuv v roce 2013
V dubnu loňského roku důl postihla nešťastná událost – masivní sesuv půdy. Na severovýchodní stěně došlo v noci ke dvěma samostatným skalním lavinám, které zavalily dvě třetiny dna. Celkový objem hmot činil šedesát pět miliónů metrů krychlových. Protože se důl nachází v oblasti s hustou regionální sítí seismometrů a infrazvukových senzorů, byly zaznamenány známky rostoucí nestability už od začátku roku. Geotechnici z důvodu obávaného nebezpečí vyklidili prostor měsíc před skalními lavinami. A tak se sesuv stal jedním z nejlépe senzorovaných sesuvů v historii. Skalní laviny měly průměrnou rychlost 31,3 m/s, přičemž nevětší dosažená rychlost podle odborníků byla minimálně 44,7 m/s.
Doba každého sesuvu trvala extrémně rychle – pouze devadesát vteřin v rozmezí hodiny a půl. V průběhu šesti dnů po sesuvu bylo zaznamenáno v důlní oblasti šestnáct dalších seismických událostí – malých zemětřesení. Tím se tento sesuv stal prvním známým sesuvem, který spustil zemětřesení. Původně se předpokládalo, že právě zemětřesení způsobilo skalní laviny, ale záznamy ukázaly, že to bylo naopak. Tato událost si nevyžádala žádnou lidskou oběť ani ublížení na zdraví, ale byla zničena nebo poničena část komunikační sítě, zasypané některé stroje (tři ze třinácti lopatových rypadel, čtrnáct ze sta nákladních automobilů, několik buldozerů a grejrdrů). Následkem neštěstí se těžba snížila o padesát procent a bylo propuštěno sto zaměstnanců. Způsobené škody se vyšplhaly do výše jedné miliardy dolarů, tím se sesuv stal nejdražším a největším nevulkanickým sesuvem v americké historii. Velké skalní laviny si podle statistik vždy vyžádaly oběti na lidských životech. V dole Bingham k tomu díky monitorovacímu systému, a tím včasnému varování, nedošlo.
Vlastník
Měděný důl má jednoho vlastníka a to společnost Kennecott Utah Copper Corporation, která je stoprocentní dceřinou společností britsko-australské nadnárodní metalové a těžební firmy Rio Tinto Group, která vznikla roku 1873. Jejíž dceřiné společnosti vlastní nebo jsou spolumajiteli také diamantového dolu Argyle v Austrálii a diamantového dolu Diavik v Kanadě, o kterých se píše v čísle 3/2012.
Důl je od roku 1966 zapsán do seznamu Národních historických památek Spojených států. V areálu dolu je turistické centrum, a pokud mají návštěvníci zájem, mohou se zúčastnit i dvou hodinové prohlídky.
Zdroj: Lomy a těžba