Kolos v Utahu Bingham – největší měděný povrchový důl na světě – 1. část

Měď je ušlechtilý, červený, kujný a tažný kov, který člověk objevil jako jeden z prvních kovů. V období vlády antického Říma se těžila hlavně na Kypru, odtud také pochází její latinský název – cyprium cupprum.

Světové zásoby jsou odhadovány na 540 miliónů tun, přičemž v roce 2008 se vytěžilo 15,4 miliónu tun mědi na světě.

Největšími producenty tohoto kovu jsou Chile, USA, Peru, Čína a Austrálie. Měď je nejlepším vodičem elektrického proudu, a proto je její největší spotřeba v elektrotechnickém průmyslu. Používá se na dráty, antény, vinutí cívek elektromotorů a transformátorů. Dále se využívá ve formě měděného plechu, a to jak v umění, tak jako střešní krytina. Důležité jsou i slitiny z mědi – bronz používaný na výrobu ložisek, ozubených kol, soch a mincí a mosaz, ze které se vyrábí například kování.

Na světě existuje asi deset druhů ložisek mědi. Naleziště Bingham patří do typu porfyrových měděných rud, které jsou sice poměrně chudá, zato velkých rozměrů a dnes nejdůležitějším zdrojem mědi.

Vznik a historie

Důl Bingham je největší povrchový měděný důl a zároveň nejrozsáhlejší povrchový důl na světě. Jde o nejproduktivnější důl mědi v historii vůbec. Leží přibližně 40 kilometrů jihozápadně od města Salt Lake City v pohoří Oquirrh Mountains ve státě Utah. Ložisko měděných porfyrových rud zde vznikalo počátkem oligocénu v období před 39,8 – 36,6 miliony lety. Jednalo se o nejmladší ložiskotvornou epochu v Kordillérách, kdy vznikaly ložiska i dalších rud – zlata, stříbra, molybdenu, rtuti, berylia a v malé míře i uranu. Měď zde objevili bratři Sandford a Thomas Binghamové v polovině 19. století a těží se od roku 1906.

Důl v číslech

Rozměry dolu jsou opravdu kolosální: hlouba 970 metrů, šířka 4 kilometry a plocha 7,7 kilometrů čtverečních.

Kromě hloubky (od roku 1993 se zvětšila o 165 metrů) se rozměry dolu přes dvacet let nezměnily. V roce 1993 měl důl padesát tři etáží o průměrné výšce 15,2 metrů. Pokud se i další etáže budovaly o stejné výšce, znamenalo by to, že důl má dnes šedesát čtyři etáží. Hloubka dolu v porovnání s dnešními mrakodrapy – nejvyšší americký mrakodrap Willis Tower (dříve Season Tower) v Chicagu má 442 metrů, nejvyšší mrakodrap na světě Burdž Chalífa v Dubaji má 828 metrů. Podle objemu zásob je ložisko pravděpodobně třetí největší ložisko porfyrových rud na světě a největší na severní polokouli. Binghamská ruda obsahuje v průměru 0,6 procent mědi.

Objem těžby

Od začátku těžby do roku 1993 zde bylo vytěženo 5 miliard tun materiálu z něhož se získalo více jak 12 miliónů tun mědi. Uvádí se, že za tuto dobu byla vytěžena měď v hodnotě vyšší jak osminásobek výnosu ze zlaté horečky na Klondiku a v Kalifornii. Dle odhadů z roku 2004 se od roku 1906 vytěžilo 17 milionů tun mědi, 386 tisíc tun molybdenu, 5900 tun stříbra a 715 tun zlata. Získaná měď pokrývá dvacet pět procent amerického trhu. Jako doprovodný produkt při procesu tavení vzniká přibližně 1 milion tun kyseliny sírové ročně. Kolem dvou třetin ze všech utažských minerálů pochází právě z tohoto dolu.

Zdroj: Lomy a těžba