Kounovské kamenné řady

Kounovské kamenné řady lákají laiky i odborníky. Je to zajímavé místo na náhorní plošině nedaleko Kounova (okres Rakovník).

Každého, kdo sem zabloudí cíleně nebo i náhodně při běžné turistice krásnou přírodou, zaujme množství kamenů, které jsou uspořádány do pravidelných řad. Je tu i několik mnohem větších kamenů, které mají i svá jména.

Zajímavou otázkou je původ kamenů, protože se tu nikde v okolí podobný druh nerostu nevyskytuje, takže je jasné, že sem byly za nějakým účelem dopraveny z větší vzdálenosti. Existují teorie, proč a za jakým účelem tu kameny byly takto osazeny, ale stále je i mnoho otázek nezodpovězených. Můžeme tedy zapojit svoji fantazii a představy, ale můžeme se pokusit najít některé odpovědi i docela logicky s využitím svých zkušeností a vědomostí.

Malé opukové lomy lemují trasu žluté turistické značky od železniční stanice Mutějovice až ke kamenným řadám tercézních křemenců. Opuková tabule byla kdysi vyzvednuta vysoko nad původní moře. V těchto místech mnohem později vytvořili prehistoričtí lidé z našeho dnešního pohledu podivnou stavbu, která zaujme na první pohled a jejíž poslání jen tušíme.

Pouhý pohled do lesa posetého křemencovými kameny, které jsou mnohem starší, než je celá stolová hora, nemůže uspokojit zvídavého poutníka. Překvapivé zjištění, že přibližně v místě pod středem některých kamenů se sbíhají energie ve dvou na sebe kolmých směrech (sever–jih, východ–západ), mne přinutilo prozkoumat souvislosti mezi těmito kameny. Energie ve dvou na sebe kolmých směrech a tak blízko sebe jsou v přírodě ojedinělé.

K prozkoumání jsem přistoupil prakticky. Mnoho let jsem pracoval v průzkumném středisku projektové organizace. Tam jsem se od kolegů geologů naučil hledat podzemní energie. Vyhledal jsem si takto všechny významné kameny. Významných kamenů v řadách je mnoho. Ukázka jejich rozmístění zaměřených v hlavním kruhu je na obrázku 1. Zaměřené kameny jsem porovnal s mapou archeologického průzkumu lokality (viz obr. 2), jak ji známe z naučné tabule u cesty. Srovnáním lze dojít k závěru, že místa zmizelých významných kamenů lze dohledat podle kolmých podzemních energií, což jsem si ověřil na známé poloze zmizelého kamene GIBBON II.

Z porovnání je patrné, že kameny Pegas, Gibbon I a II tvořily s dalšími kameny nejméně dva čtverce nebo lichoběžníky o stranách cca 300 metrů. Podle energetické stopy jsem nalezl další hlavní kámen v rohu čtverce. Nazval jsem jej PEGARD. Je to složenina slov PEGAS a GUARD.

Dál jsme vyhledali další místa v rozích čtyřúhelníků podle energetické stopy (ochrany v místě zmizelých kamenů), a označil jsem je názvem G III a G IV (viz obr. 3). Zmizelé kameny byly v místě současného osetého pole.

Výše uvedené poznatky jsem konzultoval u známého biotronika a léčitele z východních Čech pana Vladimíra Bláhy, který potvrdil, že kolmé energie mají ochranný charakter a nedají se odstranit. Dle jeho slov podobné energetické síly využívají zasvěcení duchovníi v dnešní době k ochraně např. kaplí a oltářů. Biotronik a senzibil z Moravy Oldřich Hradílek určil, že jsou pod kameny podzemní dvoumetrová ohniště,

Toto vše nasvědčuje tomu, že se jedná o prehistorické stavební dílo větších rozměrů a většího významu, než je vyznačeno v archeologickém plánu naučné stezky.

Zdroj: Lomy a těžba