HROBKA RODINY KUBINZKY NA NOVÉM ŽIDOVSKÉM HRBITOVĚ V PRAZE NA OLŠANECH Z PETROGRAFICKÉHO POHLEDU – 2. část
Nízké jednostupňové pódium, dva vstupní schody, dlažba interiéru a čtyři krycí desky na jednotlivá hrobová místa, vložené do dlažby interiéru, jsou zhotoveny ze žuly.
V současnosti je kámen značně zašlý, místy je ale možné pozorovat, že se jedná o světle šedou drobně až středně zrnitou žulu, která ojediněle obsahuje tmavé (mafické) enklávy (xenolity) tvořené tmavou slídou – biotitem, případně dalším tmavým minerálem – amfibolem. Takové enklávy byly popsány v amfibol-biotitických granodioritech, tonalitech a křemenných dioritech středočeského plutonického komplexu, konkrétně z lomů v Povltaví nebo Posázaví. Náhrobní desky a dlažba se jeví výrazně tmavší než hornina použitá na vstupní schody a pódium. Vyvstává proto otázka, zda se nejedná o dva různé druhy žuly. Podrobné studium povrchu desek, dlažby i schodů ukázalo u všech těchto stavebních prvků podobné minerální složení použité horniny včetně vzájemné orientace minerálů a přítomnosti mafických enkláv. Zároveň byla použitá hornina porovnána se vzorky žul z výše jmenovaných oblastí a výsledek tohoto srovnání svědčí spíše o použití jednoho druhy žuly, a to z Povltaví. Různá barevnost horniny je způsobena nejen zmíněným znečištěním, ale především způsobem kamenického opracování. Povrch desek a dlažby je leštěný, zatímco prvky jevící se světleji jsou opracované jen hruběji.
Zelenavé nápisové desky uvnitř hrobky byly vyrobeny patrně z přeměněné (metamorfované) horniny – serpentinitu neboli hadce. Serpentinit (z latinského serpens had) vzniká z magmatické horniny peridotitu hydratačním procesem, při němž se převažující minerál olivín mění na minerály serpentinové řady (antigorit, chryzotil a další). Serpentinit je většinou tmavý, černozelený, světle zelené typy se vyznačují dekorativním „síťovaným“ vzhledem. Ty byly často využívány k výrobě ozdobných předmětů, obkladových desek nebo opracovány do podoby náhrobních kamenů. V České republice se serpentinity vyskytují v západních Čechách (Mnichov u Mariánských Lázní), v okolí Křemže v jižních Čechách, na Kutnohorsku, v Posázaví, na Vysočině, jsou známé i z Moravy (Třebíčsko, Jesenicko, Brněnsko). Obvykle byly používány jako drcené kamenivo, případně jako materiál pro výrobu menších ozdobných předmětů. V případě hrobky rodiny Kubinzky jsou serpentinitové nápisové desky příliš rozměrné (85 x 42 cm) na to, aby kámen pocházel z českých nebo moravských zdrojů. Naše serpentinity jsou totiž příliš tektonicky porušené a při vylamování z nich lze získat jen bloky malých rozměrů.
Velkým kamenickým překvapením jsou dříky sloupů nacházejících se v předsazení vstupní části hrobky, stejně jako dříky pilastrů v podobě leštěných desek umístěných na čelní a obou bočních obvodových pískovcových stěnách hrobky. Jsou totiž vyhotoveny z kamene pro dekorativní účely u nás velmi neobvyklého – z ignimbritu. Výška dříků sloupů je o něco více než 2 m, průměr přes 30 cm. Jako ignimbrit se označují horniny vzniklé spečením proudů úlomkovitého materiálu vyvrženého při explozivních sopečných erupcích. Název pochází z latinského ignis oheň a imber déšť. Původní barva ignimbritů je žlutavá nebo oranžová, zvětralé typy jsou tmavě okrové až načervenalé, což je i případ dříků sloupů a pilastrů na hrobce rodiny Kubinzky. Na základě konzultace s odborníky na tento druh horniny lze předpokládat, že použitý materiál nepochází z území ČR. Makroskopicky nejpodobnější vzhled má ignimbrit z německé lokality Leutewitz západně od Míšně.
Posledním, tedy pátým typem horniny, která byla použita výstavbě hrobky, je bílý mramor. Tvoří patky sloupů i pilastrů a jejich bohatě zdobené hlavice provedené v korintském řádu a také stropní desky interiéru. U nás se bílé mramory těžily na různých místech (např. Králický Sněžník, Krkonoše, na Jesenicku v Supíkovicích je tomu tak dodnes), ale žádný neodpovídá vzhledu mramoru na hrobce rodiny Kubinzky. Jako pravděpodobně použitý se jeví rakouský laaský mramor, případně italský mramor carrarský, které byly v době vzniku hrobky běžně používány i u nás, což dokládá mimo jiné celá řada okolních náhrobků.
Pro Svět kamene poskytli autoři:
RNDr. Barbora Dudíková, RNDr. Zdeňka Petáková