Těžba stříbra, jeho historie a využití – 2. část

Evropa

Většina stříbrných dolů byla známa už ve starověku a středověku, v současnosti jsou unikátní nálezy téměř vyloučeny. Ve starověku se stříbro těžilo hlavně v Řecku, Španělsku a o něco později v Německu a u nás. Španělské doly byly jedny z největších a nejstarších v Evropě. Těžili zde Féničané a nesmírně na tom zbohatli. Pověsti říkají, že dokonce místo lodních měděných kotev používali kotvy stříbrné.

České země

Podle pověstí bylo v Čechách stříbro dobýváno už v 7. století. Skutečný rozmach těžby spadá do 13. a 14. století. Bohatá ložiska stříbrných rud se postupně nacházela a dobývala v Jihlavě, Kutné Hoře, Jáchymově, Příbrami, Havlíčkově Brodě, Kolíně, Českém Krumlově, Měděnci, Rudolfově a v Ratibořických Horách. Jejich intenzivní dobývání zadalo dostatečný důvod k vydání nových právních norem tohoto druhu. Světový věhlas Českého horního práva byl založen starším právem jihlavským a mladším právem kutnohorským. Toto právo je prvým psaným právem svého druhu v Evropě a sloužilo za vzor mnohým evropským zemím. Na Slovensku se soustředily hornické práce především do oblastí Banské Štiavnice, Kremnice, Hodruši-Hámroch a Partyzánské Lupči.

Kutná Hora
Kutná Hora se proslavila svým nejvydatnějším a nejhlubším dolem Osel. Nejvyšších zisků se zde dosáhlo roku 1505, kdy důl vydal na 92 kilogramů stříbra. Důl Osel dosáhl první na světě hloubky pěti set metrů. Pražské groše se razily ve Vlašském dvoře od roku 1300 do roku 1547, ale platily až do roku 1644.

Březové Hory (Příbram)
V roce 1875 se podařilo dosáhnout v dole Vojtěch světového prvenství 1000 m svislé hloubky za pomoci jediného těžního lana. O stříbrném bohatství březohorských rudných žil svědčí mimo jiné i krásný stříbrný oltář na Svaté hoře u Příbrami. Stalo se tu ovšem i největší důlní neštěstí na světě u nás. Dne 31. 5. 1892 na 29. patře dolu Marie vypukl požár, při kterém zahynulo 319 horníků.

Jáchymov
Velice výnosná těžba bylo umožněna poměrně mělkým uložením bohatých rud pod povrchem, kde se nacházelo i čisté drátkové stříbro. Dokonce se mohlo krájet a bez tavení mohlo být zpracováno v mincovně. V první polovině 16.století bylo v jáchymovském rudním revíru otevřeno a provozováno 1344 důlních pracovišť a v dolech v této oblasti bylo zaměstnáno kolem 10 000 lidí. O báňské technice a způsobu dobývání a ražení chodeb v Jáchymově v první polovině 16. století se dovídáme z díla jáchymovského lékaře Georgia Agricoly „De re Metallica libri XII“.

Zdroj: Lomy a těžba