Kamenné koule na Slovensku

Kamenné koule vzrušují světovou veřejnost. První nálezy v Kostarice jsou vzpomínány snad v každém turistickém průvodci. Co však ve světové literatuře chybí, je jakákoliv zmínka o nedávných nálezech kamenných koulí na území České a Slovenské republiky! Věděli jste o tom?

 

 

 

První zprávy z Československého pomezí

První zpráva o nálezech kamenných koulí na Slovensku se objevila v roce 1995. Pracovníci kamenolomu v Megoňkách popisovali objev: Po každém odstřelu jsme viděli kamenné koule, některé měly průměr několik metrů. Malé si odváželi místní lidé na zahrádky. Ale mnoho, včetně té největší s průměrem pět metrů bylo zničeno dalšími odstřely.  V lomu se těžil pískovec ještě v osmdesátých letech, dnes je lom opuštěn. Kamenné koule byly nalezeny na česko-slovenské hranici od Jablunkova, přes Megoňky po Klokočov.

 

Megoňky

Starý kamenolom leží v Turzovské vrchovině na státní hranici České a Slovenské republiky. Lokalitou Megoňky a nedalekým Klokočovem probíhá přibližně 250 metrů souvislý pás s největším výskytem kamenných koulí. Oblast Kysucka je geologicky velmi zajímavá především výskytem slepenců z různorodých exotických minerálů, které nikde jinde na Slovensku nenajdete.

 

 

Vnímavého pozorovatele upoutá množství prasklých a rozlomených objektů, pozůstatků kamenných koulí. Jedná se pravděpodobně o největší evropské naleziště kamenných koulí, srovnatelné snad jen s nálezy v Kostarice.

Nejzachovalejší kamenné koule je možné vidět ještě dnes spatřit ve stěnách lomu. Od roku 1995 zde bylo nalezeno zhruba 30 koulí s průměrem od 25 do 300 centimetrů. Mnoho z nich bylo odvezeno. Zdejší obyvatelé pamatují neúspěšný pokus o přesun největší koule autojeřábem.

Největší kamenná koule o průměru 3 metry je dosud v kamenolomu. Její těleso tvoří hrubozrnný slepenec z kamenných zrn od 2 do 4 centimetrů, zatím co povrch má jemnozrnnou úpravu. Je jakoby ideálním řezem rozdělena na dvě poloviny. V období těžebních prací byly v lomu obnažovány a odstřelovány kulovité objekty o průměru až 5 metrů. Podle geologů mohly koule vzniknout nějakým pnutím a otáčením v hornině, podle jiných se jedná o kulovitou odlučnost hornin.

 

 

Nedaleko největší koule byla nalezena další s hladkým povrchem. Její svrchlík je vysoký cca 35 cm. Průměr odhaduji přibližně na 85 centimetrů. V lomu jsou vidět jiné koule zapuštěné ve skalních stěnách, v severní části je lůžko po vypadlé kouli s odhadovaným průměrem 5 m.

Další kamennou koule s průměrem 180 centimetrů najdete nad kamenolomem. Je zapuštěná do skály a začíná silně erodovat.

 

 

Nad lomem poblíž státní hranice je kamenná koule o průměru 120 centimetrů. Horní polokoule vystavená vodě a mrazu je poškozená, spodní chráněná část s jemnozrnnou úpravou je v dobrém stavu.

Nedaleko lomu je kopec Hromová hora, který při bouřce přitahuje blesky. Tomáš Bzdilík, majitel pozemků pod horou, mě vedl hluboko do lesa, aby mi ukázal zachovalou kamennou kouli o průměru 165 centimetrů. Je téměř dokonalá s jemnozrnným povrchem připomínajícím „štukovou omítku“.

 

 

Po okolí je roztroušeno mnoho fragmentů, kdysi kamenných koulí, jejichž ojedinělé nálezy byly hlášeny také z blízkých osad Jelitova, Rakové a Kornice.

 

 

 

 

Zdroj: wmmagazin.cz

PolandGermanEnglishCzech