Suché zídky a jejich osázení – inspirace, která se ujme

Suché zídky jsou možná na první pohled náročné na vytvoření, ale jakmile jsou hotové a máte v nich vysazené ty správné rostlin, s věkem už jen nabírají na kráse a tolik té péče nepotřebují. Stačí občas sem tam vytrhnout plevel a v případě dlouhotrvajících veder bez dešťů zavlažit a zídka je zase ve formě. Nejkrásnější je, když se na ní začnou tvořit už i mechy. Tady jsou povolené. 

Tato zídka už s věkem získala tu správnou patinu, tvoří se na ní mechy a lišejníky a okouzlující lewisie v různých barevných varietách se krásně rozrostly. Kdo má dobré zkušenosti s pěstováním lewisií třeba na skalce, nemusí se obávat, že by mu na suché zídce nerostly.

Pestře osázená suchá zídka přímo u domu tvoří zároveň jakousi podobu terasy, na které se doslova a do písmene usadily květiny ve všech formách. Kamenné koryto a dřevěná židle s pozinkovaným kbelíkem jsou mimořádnou příležitostí, jak dodat suché zídce další rozměr. K výsadbě zde byly využity miniaturní irisy, miny phloxy, dianthusy, bíle kvetoucí štěničník, tařinka kališní a tařice skalní a různé druhy netřesků.

Zde se opět setkáváme s ukázkovou výsadbou suché zídky. Vysazeny jsou zde lewisie s růžovými květy, zvěšinec zední s modrofialovými květy, trávnička přímořská s bílým květem, růžově kvetoucí plamenka – Phlox Douglasii a další skalničky. S velmi podobným osazením suché zídky se setkáváme i na dalším snímku.

Aubretia – tařička má velké množství různých variet. Patří k těm nejoblíbenějším skalničkám, které se ideálně hodí i k osazení suchých zídek, neboť se skvěle rozrůstá, a to všemi směry. Jejich jemné, ale husté kořínky dokážou zároveň zpevnit i konstrukci zídky, takže díky aubrietkám se pak nerozpadají. Mají-li půdu bohatou na vápník, dobře propustnou, bude se jim dařit skvěle. Kromě fialových květů vám tyto polštářovité rostliny mohou nabídnout ještě květy růžové, bílé a také temně okrové, které seženete pod označením Aubrieta ‚Red Carpet‘.

Mechovité nebo tako kobercové phloxy jsou vítaným zpestřením každé skalky a suché zídky pro svou různorodost barev. Phlox subbulata – plamenka šídlovitá na obrázku má jasně červenou barvu, ale je k dostání i v lila, fialové, bílé a růžové barvě. Modré či modrofialové odrůdy mají označení Phlox subulata „Emerald Cushion Blue“.

Tato zídka je poměrně nedávno založená, ale nic to nemění na tom, že i ona vypadá velmi zajímavě. Jejím nejvýraznějším prvkem je pochopitelně v horní řadě vysazená šalvěj lékařská (Salvia officinalis). Dobře se rozrůstá, krásně voní, netrpí chorobami, na údržbu není nijak náročná a dokáže zdobit i po odkvětu svými šedomodrými listy. Navíc ji využijete i jako léčivku.

Netradičním a zajímavým prvkem vaší suché zídky se může stát například při stavbě zabudovaná amfora. Horní část zídky je osázená skalníkem a v amfoře jsou vysazené netřesky. Jejich typickým místem výsadby bývají střechy, kde mají ochránit dům před blesky a bouřkou, ale třeba takto vysazené budou účinkovat stejně.

Dianthusy, campanuly a v pozadí vysazený vyšší Stachys bizantina jsou vzájemně dobrými společníky při výsadbě v suché zídce. Propustná půda jim svědčí všem stejně dobře.

 
Text: Zuzana Bohdalová 

Zdroj: moje-bydleni.com