NALEZIŠTĚ PŘÍRODNÍHO KAMENE V RUSKU

Žula – kámen, který proslavil Zemi

Žula těžená v Rusku se může pochlubit nejen tmavou barvou charakteristickou pro mramor. Například na severozápadě Ruska se nachází ložiska unikátní rapakivské žuly, která má tmavě růžový odstín. Na Uralu a v Zabajkalí byl nalezen amazonitový granit připomínající svým modrozeleným a zeleným zbarvením smaragd. V Leningradské oblasti, v Karelské republice a na poloostrově Kola se těží růžová a krvavě červená žula. A růžovožlutý kámen původem z šokšinského lomu se stal světoznámým, když z něj byly zhotoveny hned tři významné stavební památky: sarkofág Napoleona Bonaparta (Francie, Paříž), pomník Mikuláše I. (Rusko, Petrohrad), Hrob neznámého vojína (Rusko, Moskva).

O nejlepších obkladových materiálech – travertinu a onyxu

Rovněž z Ruska pochází další zajímavý kámen, ceněný nejen pro své vynikající užitné vlastnosti (pevnost, mrazuvzdornost), ale také pro svou zvláštní krásu – mramorový onyx. Svou rozmanitostí jemných tónů je prostě ohromující: zdá se, že příroda při kolorování tohoto kamene použila výhradně pastelové barvy. Barevné odstíny onyxu jsou velmi rozmanité: od mléčného po zlatavý, od jemně zeleného po nahnědlý, od světle růžového po jantarový.

Naleziště onyxu nejsou v Rusku nicméně příliš rozsáhlá. Nachází se v Primorském kraji, na Kolymském poloostrově a také na Čukotce.

Pokud jde o travertin, vynikající povrchovou úpravou a jako stavební kámen, je jakýmsi neoficiálním symbolem Kavkazu. Oblíbený je rovněž travertin těžený v Pjatigorsku, který od pradávna zdobí městské domy a veřejné budovy. Travertin se vyskytuje na Kamčatce a v Gatčinském okrese v Leningradské oblasti.

Jak se přírodní kámen těží?

V současnosti existují tři způsoby těžby přírodního kamene:

• Těžba s pomocí třaskaviny. Do kamenného bloku se vyvrtá otvor, do nějž se umístí výbušnina. Výbuch způsobí odlomení části kamene. Hlavní nevýhodou této metody je vysoké procento odpadového materiálu: odpad často tvoří až třetinu vytěžené hmoty. Výhodou této metody jsou mimořádně nízké náklady;
• Pneumatická metoda. Do horninového masivu se vyvrtá otvor, kam se namísto výbušniny vloží jakýsi „polštář“, do nějž je následně napumpován vzduch. Tento způsob těžby je ke kameni šetrnější a zanechává velkou část materiálu nepoškozenou, bez mikrotrhlin v kameni. Nevýhodou je, že nelze zcela přesně stanovit, ve kterém místě dojde k tříštění a odluce materiálu;
• Frézování. Používá se nejmodernější přesné zařízení umožňující vysoce efektivní těžbu kamene. Jde o způsob těžby šetrný ke struktuře materiálu a umožňující poměrně přesně určit, na kterém místě dojde k odloučení těženého bloku. To umožňuje šetrné hospodaření s cenným přírodním zdrojem a minimalizaci objemu odpadu. Jedinou nevýhodou tohoto způsobu těžby je jeho vysoká cena. Výroba a používání kamenické frézy není levnou záležitostí.

Materiál budoucnosti

V současné době prochází odvětví těžby a zpracování přírodního kamene rychlým vývojem. Zdroje přírodního kamene na naší planetě jsou prakticky nevyčerpatelné. V současné době se zdokonalují metody těžby žuly, onyxu a mramoru, přechází se na efektivnější technologie, snižují se náklady na technologické vybavení, což umožňuje aktivní rozvoj tohoto odvětví. Proto je přírodní kámen materiálem budoucnosti.

Zdroj: www.dvamolotka.ru