EGYPTSKÝ ZÁZRAK MODERNÍ ARCHITEKTURY
Jedním z největších úspěchů starověkého světa byla Alexandrijská knihovna – v té době největší knihovna na světě. Byla založena Ptolemaiem I. Soterem a fungovala v Alexandrii v Alexandrijském muzeu v období od 3. století před naším letopočtem. Původní budova knihovny shořela v 1. století před naším letopočtem.
Myšlenka přestavět starou knihovnu (nikoli jako kopii antického objektu, ale jako myšlenky objektu) se zrodila v roce 1974. Jedním z nejdůležitějších propagátorů této myšlenky byl bývalý egyptský prezident Hoslim Mubarak a UNESCO. Soutěž na toto zařízení byla vyhlášena v roce 1988 a zvítězil návrh norské společnosti Snøhetta. Práce začaly v roce 1995.
V roce 2002, přesněji 16. října, bylo zařízení oficiálně otevřeno.
Design nové knihovny je odvážný a nadčasový. Jeho enormní kruhová podoba, vedle kruhového alexandrijského přístavu, má odkazovat na cyklickou povahu poznání. Zářivá šikmá střecha připomíná starověký alexandrijský maják a poskytuje městu nový symbol vědy a kultury.
Jedenáctipatrová budova má tvar nakloněného válce. Hlavní víceúrovňová otevřená čítárna je završena skleněnou a hliníkovou střechou o výšce 32 m a průměru 160 m – to je větší část hlavní budovy. Nejnižší patra jsou v podzemí, kde lze uložit 8 milionů svazků.
Tato nemovitost stála celkem 220 milionů dolarů – bez nákladů na knihy v ní uložené.
Zajímavá fasáda ústřední budovy – s plochou 6 000 m2 byla vyrobena z egyptské žuly z oblasti Asuánu: Ramadi Fateh Assuan. Tento kámen je na trhu k dispozici také pod názvy: Grigio Aswan Light, Gray Aswan, Aswan Gray, Ramadi Ghamik Assuan, Ramadi Ghamik Granite.
Zajímavé je, že se jedná o stejný materiál, který je jako jedna ze starověkých vykopávek ukazována všem turistům navštěvujícím Asuán, protože tato vykopávka je slavným nekonečným obeliskem dlouhým 42 m a váží 1 200 tun.
Fasáda se skládá ze 4 000 desek o tloušťce 15 cm ve velikostech od 1 × 1 m do 2 × 1 m. Na deskách jsou vyryty písmena ze 120 druhů starověkých i moderních abeced. Díky této významné kamenické práci získala knihovna titul Čtvrtá pyramida.
Rytiny a sochařské práce byly zhotoveny ve spolupráci s umělci Jorunnem Sannesem a Kristianem Blystadem.
Hlavní náměstí knihovny je také pokryto asuánskou šedou žulou, doplněnou černými prvky z Nero Zimbabwe.
Žula byla také použita na podlažích komunikačních cest uvnitř knihovny.
Knihovna se rozkládá na ploše 70 000 m2. Otevřenou čítárnu o rozloze 20 000 m2 může současně využívat 2 000 čtenářů. Je to největší čítárna svého druhu na světě.
Alexandrijský komplex je doplněn o kongresové centrum o rozloze 5 000 m2 (propojené podzemní chodbou s knihovnou), planetárium (také Muzeum historie vědy) a ALEXploratorium. V knihovně jsou také čtyři muzea.
Zdroj: Kurier kamieniarski
Autor: Kurier Kamieniarski | Publikováno: 12. března 2018
