UMĚNÍ STAVĚT BEZ MALTY – NA SUCHO
V srpnovém čísle časopisu Kurier Kamieniarski jsme psali o tradici kladení suchých zdí v Irsku. Zmínili jsme kamenický festival pořádaný společností DSWAI – Irish Dry Wall Society – v Mountcharles v hrabství Donegal. Festival byl zaměřen na pěstování tradice budování objektů touto historickou technologií, která je poměrně pracná a vyžaduje rozsáhlé technické znalosti.
Archeologické výzkumy prokázaly, že podobné stavby existovaly již v neolitu a byly jich používáno k ohraničení území nebo jednoduše jako bariéra pro zvířata a lidi. Obvykle byly zdi vykládány z kamenů systematicky sbíraných během čištění a obdělávání zemědělské půdy. Později byla technologie rozvinuta a metodou zdění na sucho byly stavěny rovněž náročnější stavby než pouhé jednoduché zdi – časem například i tak složité konstrukce, jako jsou mosty.
Technologie budování mostů technikou suchého zdění, stejně jako budování kleneb, je poměrně komplikovaná. Pro vytvoření stabilního oblouku je nutné postavit dva křivočaré fragmenty (oblouky) opírající se na plochu a spojené v nejvyšším bodě prvkem zvaným zámek, jimž je ideálně opracovaný kus kamene, obvykle klín. Jedná se o velmi důležitý prvek konstrukce, který je základem pro přenos všech tahových sil. Takové konstrukce byly obvykle vytvářeny ukládáním bočních stran na dřevěnou konstrukci, která byla po vložení zámkového kamene odstraněna. Touto problematikou se zabýval již Leonardo da Vinci, který pojednal o mechanice i statice konstrukce.
Ještě i dnes můžeme po celém světě obdivovat kamenné stavby, při kterých nebyla použita žádná malta. Nejstarší dochovaný most v Římě – most Fabrizio – propojuje ostrov Tiber s pevninou. Stavba je dlouhá 57 m a široká 5,6 m. Dalším příkladem je akvadukt Pont du Gard postavený Římany v údolí Gard jako horní kanál odvádějící vodu z pramenů v Uzes do Nîmes. Celý akvadukt byl dlouhý 50 km a sestával z řady tunelů a mostů postavených z kamenných bloků bez použití malty. Dalším příkladem z římských dob je slavný Titův oblouk z bílého mramoru, vysoký 15,4 metru a široký 8 metrů.
V Polsku se technologie suchého zdění používala také. Můžete najít příklady raně středověkých hradů z doby před 11. stoletím, ve kterých byla pomocí této techniky zhotovena konstrukce obvodové stěny. Příklady takových budov lze nalézt v Dolním Slezsku – v Źlinicích, Dobromierzi, Graniczně, Niemcze a Wiślici. Tento způsob stavby sem pravděpodobně přišel v 9. století z Velké Moravy a byl v té době poměrně vzácnou technickou novinkou.
Jednou z existujících – a dodnes používaných – staveb je „rolnický most“ nacházející se v Sołonce poblíž Rzeszówa. Most postavil v devatenáctém století z říčního kamene jistý Paweł Materna, farmář z osady Obrzeże v Lubensku. Dalším podobnou stavbou v Polsku je hrad Bolczów ze 14. století poblíž Jelenia Góry – dnes bohužel již zřícený.
Suché zdi lze nejčastěji nalézt jako původní staré opěrné zdi. Podobné konstrukce plní také často estetickou funkci – kameny v průběhu času obrostou mechem a ze skulin mezi nimi vyrůstají drobné rostliny, které objektu dodávají jedinečné kouzlo. Toto kouzlo je tak silné, že navzdory dnes používané vyspělejší technice, považují lidé zdi stavěné na sucho ta atraktivnější než ty dnešní. Je to problematika natolik zajímavá, že ji věnoval svou esej i slavný lektor kulturní sémiotiky na Fakultě literatury a filozofie Turínské univerzity Massimo Leone. Jmenuje se Topózy kultury: O sémiotice kamenných zdí.
Jak postavit suchou zeď?
Suchá zeď není nějakou vratkou stavbou navršenou z kamenů. Naopak. Správně postavená konstrukce je natolik pevná a stabilní, že se o ni můžete opřít celou váhou těla. Zdivo spočívá uspořádáno ve dvou vrstvách na široké základně a je zaklíněno menšími kameny. Šířka stěny v základně musí být větší a musí se směrem nahoru zužovat. Menší kameny působí jako klíny a stabilizují konstrukci tím, že zabraňují posunu kamenů z vnějších vrstev. Práce se dá usnadnit přípravou materiálu, který si předem roztřídíme.
Máte-li chuť, zveme vás, abyste se s námi a s našimi čtenáři podělili o vlastní zkušenosti se stavbou zdí na sucho – rádi uveřejníme fotografie realizací z vlastní zahrady.
Zdroj: Kurier kamieniarski
Autor: Kurier Kamieniarski | Publikováno: 22. prosince 2014
