JURSKÉ PÍSKOVCE

Pokračujeme v našem seriálu věnovaném świętokrzyskému kameni a nemůžeme zde opominout téma jurských pískovců vyskytujících se na několika místech v této oblasti. Příkladem této horniny jsou pískovce z okolí Szydłowiec a Żarnowa, které byly dlouhá léta stavebním materiálem pro výrobu obkladů, soklů, soch a kameniva a v současnosti se znovu stávají oblíbenými surovinami.

Szydłowiecké pískovce

Tímto názvem se označují pískovce těžené v oblasti Szydłowiec. Ložiska této suroviny vznikla v jurském období v prostředí mělkých vodních nádrží nacházejících se v blízkosti pevniny nebo ostrovů, v ústích pomalu tekoucích, klidných řek, a proto obsahují velké množství pozůstatků rostlinného původu.

Jedná se o bílé pískovce s bledě modrým odstínem; někdy bývají šedožluté. Jsou jemně zrnité, se slabým křemičitým anebo křemičito-jílovým pojivem. Tyto pískovce se snadno drolí a jsou známé svou dobrou opracovatelností.

Výrobky z něj získávají časem šedou patinu, která je zpevní a chrání před škodlivými povětrnostními vlivy.

Těžba pískovce v této oblasti byla zahájena okolo 15. století a pokračuje s různou intenzitou dodnes. Zpočátku se zde vyráběly hlavně brusky, mlýnské kameny, pilíře, brousky, křtitelnice a několik architektonických detailů používaných při místní výstavbě. Velkou příležitostí pro využití tohoto materiálu byla výstavba železniční trati spojující oblast Szydłowce s Varšavou v roce 1870 a spojení s Dąbrowou Górniczou postavené v roce 1885. Toto spojení umožnilo dodávky surovin do Slezska, do hlavního města a dále do zemí západní Evropy a Ruska. Pro pískovce z Szydłowce začalo tehdy zlaté období. Vyráběly se z nich fasádní panely, sokly, prvky pro opěrné zdi, ale také sochy, architektonické detaily, ozdoby, sloupy, balustrády, lucerny, portály, fontány a náhrobky. Období nejintenzivnější těžby kamene spadá do padesátých a šedesátých let dvacátého století, což souviselo s poválečnou obnovou polských měst.

Żarnowské pískovce

Obec Żarnów se nachází v jižní části Opoczyńské vrchoviny v severozápadní části świętokrzyského regionu. Nálezy žlutých, tmavě růžových a třešňově zbarvených jemnozrnných pískovců, jež se zde vyskytují, pocházejí z období pozdní jury. V současné době jsou těženy z mnoha povrchových dolů, nacházejících se v okolí obce. Jsou to  pískovce, s nimiž se snadno pracuje. Jsou za čerstva relativně měkké a časem se stávají tvrdšími.

Historie těžby v okolí Żarnowa sahá do 12. století. Samotný Żarnów pravděpodobně vděčí za svoje pojmenování žernovům – konkrétně kamenům vyrobeným z místního pískovce. Zajímavým úkazem využití místní suroviny je nádherný románský kostel Svatého Mikuláše. Podle jedné z hypotéz ho v roce 1111 nechal postavit sám Boleslav Křivoústý jako votivní dar za vítězství svých vojsk nad Pomořany. Chrám byl postaven a později rozšiřován s použitím místního, pravidelně opracovaného jemnozrnného pískovce. Żarnowské pískovce také posloužily k výstavbě cisterciáckého opatství v Sulejowě.

V současné době se surovina získávaná z lomů v blízkosti Żarnowa používá k výrobě celé řady architektonických detailů a vývěsních desek jako je tomu například na budově varšavské burzy cenných papírů. Díky těžbě v hlubších vrstvách pískovce je možné získat skalní bloky rozmanitých a zajímavých barev.

Vyrábí se z něj také velké množství tzv. „divočiny” čili kamenných desek nepravidelného tvaru vznikajících z různě vrstveného materiálu.

Zdroj: Kurier kamieniarski

Autor: Jerzy Jędrychowski | Publikováno: 23. prosince 2017