Proč provádět výsadby do štěrku či oblázků?

Výsadby ve štěrku a nebo oblázcích nejenže vypadají báječně, ale nabízí také snadnou údržbu záhonů, přičemž štěrk funguje jako minerální mulč a pomáhá udržet vodu v půdě.

Výsadby do štěrku a nebo o mnoho dražších říčních oblázků, případně štípaného a uměle vyhlazovaného kamene, jsou dnes velice populární. Tyto výsadby se přitom hodí do městských zahrádek i na ves, k moderním i rustikálním stavbám. Kamenivo snižuje nároky na péči o rostlina a zároveň funguje jako mulč, která snižuje odpařování vody a potlačuje prorůstání plevelů. Jaké rostliny můžeme do kameniva vysazovat a jak takové záhony zakládat?

Ať už jakýkoli druh kameniva je vynikajícím zákrytem povrchu záhonů. Navíc pomáhá mnoha druhům trvalek, které jsou náchylné na houbové choroby pramenící z nadbytečné vlhkosti. Kámen totiž udržuje jejich kořenový krček relativně v suchu. K mnoha rostlinám se kamenivo navíc hodí i vizuálně, třeba k travinám, kapradinám a nízkým jehličnanům. Kámen navozuje atmosféru domácího prostředí. Ve štěrku či jiném kamenivu prostě vypadají mnohé rostliny mnohem přirozeněji než v drti z kůry (kůrové mulči).

Světlé kamenivo navíc dobře odráží světlo, kamenivo obecně přitom zlepšuje vsakování vody a opticky zvětšuje jakoukoli plochu. Štěrkové záhony jsou též ideálním řešením, pokud nemáme dostatek času na péči o zahradu. Můžeme téměř zapomenout na okopávání rostlin a odplevelování záhonu.

Z trvalek se do kameniva hodí například šanta (Nepeta), divizna (Verbascum), juka (Yucca) a většina půdopokryvných skalniček: třeba hvozdík (Dianthus), lomikámen (Saxifraga), netřesk (Sedum) a pochybek (Androsace). Z travin například kostřavy (Festuca), ozdobnice (Miscanthus) a ostřice (Carex), z bylin například levandule (Lavandula), svatolína (Santolina chamaecyparissus), šalvěj (Salvia officials), mateřídouška (Thymus vulgaris), pelyněk (Artemisia) a routa (Rtymianuta graveolens), z jehličnanů jalovce (Juniperus) a nízké borovice (Pinus), třeba borovice kleč (Pinus mugo).

Jako pokryv záhonů je ideální štěrk frakce 1 až 2 cm. Koupit si můžeme jemný omletý kačírek, štěrk s kamínky s ostrými hranami, kamenivo bílé, ale i teplé okrové odstíny. Výborně též vypadá štípaná a v bubnu omílaná břidlice, ale i štěrk v šedém tónu. Štěrk může být i růžový, ale pozor, tento odstín rád evokuje hřbitovní cestičky, které jím byly dříve často vysypávané. Nakonec lze drobné kamínky stejné frakce doplnit i většími kameny, které je třeba zapustit alespoň z třetiny pod povrch terénu. Typ, velikost a barva kameniva by v každém případě měla odpovídat barevnému ladění domu, především jeho fasády a také plotu.

Štěrkový záhon je třeba důkladně promyslet. Určitě je vhodnější vyčlenit větší plochu a mít možnost přes ni i přecházet. Začneme tím, že záhon důkladně zryjeme, přičemž odstraníme případný travní drn. V případě mokrého a jílovitého pozemku je třeba je třeba zeminu odstranit do hloubky až 0,5 metru a vytvořit ze štěrku drenážní vrstvu. Na ni navezeme kvalitní substrát, který překryjeme geotextilií. Až na geotextilii navezeme štěrkový zákryt. Ten by měl být silný (vysoký) alespoň 10 cm. Geotextilie nebude pod štěrkem vidět, přitom splní 2 důležité funkce. Brání promíchávání zeminy a štěrku a nedovolí vytrvalým plevelům prorůstat.

Zdroj: www.ceskestavby.cz