Krajem kameníků na Říčansku – Aldašín, 2. díl
Řada náhrobků je z říčanské žuly, setkáme se i s vahlovickou žulou (amfibol-biotitický granodiorit blatenského typu středočeského plutonického komplexu), a své místo tu mají také náhrobky z tmavých žilných hornin – ze šluknovského „syenitu“ (doleritu), pohorského „syenitu“ (dioritového porfyru), peceradského gabra nebo z různých druhů dioritů a gaber cizí provenience. Připomeňme, že kameníci měli a mají horniny zařazeny pod tzv. obchodními názvy, které často neodpovídají správnému názvu horniny v pravém petrografickém smyslu. Žuly jsou pro ně všechny světlé intruzivní horniny, zatímco tmavé žilné horniny označují jako „syenity“ a pod tímto názvem si můžeme představit i širokou škálu různých typů dioritů, gaber, porfyrů apod. Tmavá hornina, pravděpodobně zahraniční leštěné gabro nebo diorit, tvoří hrob rodiny Hendrichovy a Borovičkovy. Vedle desky stojí socha dívky v životní velikosti z bílého (patrně laaského) mramoru se signaturou CERV 1944. Jedná se o dílo sochaře a řezbáře Jana Červa (1905–2002), který realizoval mnoho plastik, reliéfů a pamětních desek v Praze a Plzni. Naproti tomuto náhrobku je umístěn jiný, dioritový (pro rodinu Sázavských), který však zaujme spíš než kamenem bronzovou plastikou na něm umístěnou. Ta je totiž dílem akademické sochařky Blaženy Borovičkové – Podpěrové (1894–1980), jedné z prvních žákyň sochařské a kamenické školy v Hořicích, která kromě jiného spolupracovala se svým manželem kamenickým mistrem v Čáslavi Karlem Borovičkou. Nabízí se tedy možnost, že Karel Borovička (1893–1969) pochovaný ve výše uvedeném hrobě Hendrichů a Borovičků s Červovou sochou byl právě oním manželem sochařky Borovičkové – Podpěrové.
Z archeologického hlediska je Aldašín zachovalou lokalitou, kde v sousedství kostela sv. Jiří byla v roce 2006 odkryta usedlost se zahloubenou stavbou pravoúhlého půdorysu, pravděpodobně hospodářský dvůr, a dalších asi 10 stavení okolo obdélníkové návsi. Byly zde nalezeny části keramiky, které dokládají existenci vesnice už ve 13. století.
Pro Svět kamene poskytl autor: RNDr. Barbora Dudíková Schulmannová