Krajem kameníků na Říčansku – Lom Žernovka, 2. díl

Říčanský pluton tvoří těleso přibližně eliptického průřezu (13 × 9 km). Jak ukázal již Katzer (1888), to sestává především ze dvou koncentricky uspořádaných hlavních magmatických facií, vnější, vyrostlicemi bohatou, a vnitřní, s malým množstvím vyrostlic. Jejich kontakt není odkryt, ale je pravděpodobně pozvolný. Také rozdíly v modálním složení a obsazích hlavních prvků jsou minimální. Nová U – Pb datování zirkonu potvrzují, že obě facie intrudovaly ve stejné době, před cca 337 milióny let (Trubač et al., v tisku). Centrální část tělesa byla proražena mladší, nyní špatně odkrytou, intruzí jemnozrnného dvojslídného leukogranitu tzv. jevanského typu a jižní okraj plutonu je lemován ~1 km širokou zónou četných žil pegmatitů, mikrogranitů a aplitů s výrazným nabohacením bórem, cínem, niobem a tantalem..

Západní kontakty říčanského plutonu s neoproterozoickými a kambrickými metasedimenty tepelsko- barrandienské oblasti je intruzivní, s výraznou kontaktní metamorfózou. Východní okraj je zakryt permokarbonskými sedimenty, jejichž bazální slepence obsahují valouny říčanské žuly. Jak uvidíme v lomu Žernovka, pro centrální facii říčanského plutonu je charakteristický výskyt velkých mafických mikrogranulárních enkláv, jež jsou hybridní, draslíkem bohaté a ukazují i další afinity k durbachitickým magmatům. Jsou často asociovány s nápadnými akumulacemi K-živcových vyrostlic. Tato asociace ukazuje na složité interakce mezi bazickými a kyselými magmaty, a také téměř utuhlými K-živcovými kumuláty, a to zřejmě v několika stádiích.

Pro Svět kamene poskytl autor: RNDr. Barbora Dudíková Schulmannová