Těžba stříbra, jeho historie a využití – 3. část
Amerika
V novověku nastal rozmach v těžbě stříbra záhy po objevení bohatých ložisek v Americe. Cena stříbra rychle klesala, což podstatně ovlivnilo dolování v celé Evropě, a kdysi bohatá báňská města rychle chudla. V 16. a 17. století byly objeveny jedny z nejbohatších stříbrných ložisek na světě v Peru, Mexiku, Bolívii, Chile a Argentině. Dodnes jsou Peru a Mexiko hlavními zdroji stříbra na světě.
Cerro de Pasco v Peru
Stříbro se zde dobývá od poloviny 16. století, ale těžba nabyla na intenzitě až v roce 1901. Spolu se stříbrem se zde těží především zinek a olovo. Toxický odpad dobývání – zplodiny olovnatého prachu, exploze, toxické plyny, má na okolní prostředí velmi neblahý vliv. U více než 80 % dětí překračuje hladina olova v krvi přijatelný limit. V okolí dolu je 85 % domů pro bydlení nevyhovující. Přesídlení obyvatelstva je v plánu už několik desítek let, ale není známo jestli se s ním už začalo.
Cerro Rico v Bolívii
Kdysi jeden z nejbohatších dolů na světě dodával do Evropy neskutečné množství bohatství. To bylo, ale vykoupeno těžkým lidským utrpením. Během tří století v dolech zahynulo kolem osmi milionů horníků. Hora je protkána 700 šachtami (některé zdroje uvádí 800 šachet), ke kterým ale neexistují žádné plány. Z 400 aktivních šachet vytěží 15 tisíc horníků 2000 tun materiálu denně. A proto hoře „prožrané jak švýcarský sýr“ hrozí zhroucení. Prach a azbest dostanou po dostatečně dlouhé době každého. A proto jsou nejčastější příčiny úmrtí horníku rakovina plic a silikóza. I když je to zakázáno, pracuje zde cca 2000 dětí, od 10 let jako poslíčci a později od 13 let jako horníci.
Platidla
Stříbro se stejně jako zlato používalo k výrobě mincí. V Mezopotámii začali používat první stříbrné platidlo před dva a půl tisíce lety, měly tvar kroužků a spirál jako peníze. První mince, které byly z elektra se razily v Lýdii v západním Turecku v 7. století před Kristem. Na našem území se první stříbrné mince razily pravděpodobně za vlády knížete Boleslav II. ve druhé polovině 10. století. Jmenovaly se denáry, razily se téměř z ryzího stříbra a vážily něco málo přes 1 gram. Pražskými groši se platilo od 14. století, byly velmi hodnotné a používaly se běžně i v okolních zemích. V letech 1520–1528 se v Jáchymově razil Jáchymovský tolar, který byl ale určen na export. Tolary ze Šlikovské mincovny na svou výjimečnou kvalitu a vysoký obsah stříbra doplatily. Miliony mincí byly roztaveny a použity v německých knížecích mincovnách na výrobu nekvalitního oběživa. Proto jsou tyto tolary poměrně vzácné.Vedle ražených mincí se zpočátku platilo kusovým stříbrem, pouze jeho váhou, a tyto kusy a kousky se podle potřeby krájely a sekaly – „rubaly“. U staroruských národů daly tyto peníze název i dnešním rublům.
Použití
Využití stříbra nalezneme u výroby automobilů, léků, elektroniky, fotografických materiálů, zrcadel, baterií s vysokou kapacitou, leteckých motorů. Dále se používá jako materiál k přípravě zubního amalgánu, při čištění vody, do speciálních skel a omezeně na pamětní ražby mincí.
Zdroj: Lomy a těžba
