HROBKA RODINY KUBINZKY NA NOVÉM ŽIDOVSKÉM HRBITOVĚ V PRAZE NA OLŠANECH Z PETROGRAFICKÉHO POHLEDU – 1. část

Nový židovský hřbitov v Praze na Olšanech, založený v roce 1889, vstoupil do všeobecného povědomí jako místo posledního odpočinku spisovatele Franze Kafky. Je též největším židovským hřbitovem v ČR svou rozlohou a počtem náhrobků a je chráněn jako kulturní památka.

U jejich hrobek lze najít signatury umělců slavných jmen, například architektů Jana Kotěry, Josefa Zascheho, Antonína Balšánka, Josefa Fanty nebo Adolfa Foehra, sochařů Jana Štursy, Čeňka Vosmíka, Emanuela Kodeta, J. V. Myslbeka a dalších. Bez povšimnutí nelze přejít také zručnost významných pražských kamenických firem (např. L. Šalda, E. Radnitz, V. Žďárský, G. Ciani), které návrhy architektů a sochařů v kameni mistrně realizovaly. Náhrobky i hrobky vznikaly nejčastěji z jednoho nebo dvou druhů horniny, obvykle šlo o granity (žuly), mramory, někdy i pískovce a travertiny, zahraniční a české provenience. Jako v tomto ohledu neobvyklou se pak jeví hrobka šlechtické rodiny Kubinzky, na které bylo použito hned pět druhů hornin různého původu.

Obr. 1: Celkový pohled na hrobku rodiny Kubinzky, 2019.

Neobarokně klasicistní rozměrná hrobka, situovaná v severovýchodním rohu Nového židovského hřbitova v Praze na Olšanech pochází z roku 1892. Má podobu otevřeného mauzolea a je nejhonosnější a nejmonumentálnější hrobkou na hřbitově o půdorysu přibližně 5 x 6 metrů a výšce okolo 5 metrů. Je vystavěná převážně z béžového pískovce, který je místy narůžověle šmouhovaný. Pískovcové jsou všechny obvodové zdi hrobky i vysoký sokl s profilovanou patkou a hlavicí, umístěný po celém obvodu spodní části stavby, architráv, v pískovci je provedena i většina zdobných prvků stavby – tympanon, výzdoba archivolty portiku, šambrány oválných nik v čelní fasádě, vázy v těchto nikách, plamenné vázy umístěné v horní části stavby, balustrádové zábradlí lemující místo dosedu střechy hrobky, štítový nástavec s erbem rodiny Kubinzky, z něhož jsou rozeznatelné štíty, dva chocholy turnajských přileb nad štítem, nápis Labore Nobilitas pod ním a bohaté famfrnochy po stranách štítu. Pískovec je hornina snadno opracovatelná, je tedy využitelný k mnoha kamenickým účelům. Je pravděpodobné, že na stavbu hrobky byl použit křídový hořický pískovec, který se těžil a využíval na stavby a dekorativní prvky v průběhu mnoha staletí.

Pro Svět kamene poskytl autor: RNDr. Barbora Dudíková