POTÍŽE SE ZRAKEM

Na stavbách se dělají chyby. To se stává. Jen je důležité, aby pracovníci, mistři, stavbyvedoucí, dozor, investoři anebo uživatelé tyto chyby včas odhalili.

Mám dojem, že se často dostáváme do situace, kdy kontrola a dohled z nějakého důvodu (společenského, politického, finančního…) nefungují. Pokud se jedná o soukromou investici, je to věc investora a jsou to jeho peníze. Nemáme s tím nic společného. Můžeme se nad tím případně pousmát. Horší je, když se veřejné peníze vynakládají na investici, jejíž efekt je podle mého názoru mizivý. Mám dojem, že v takových případech je kvalita provedení až na druhém místě – ti, kdo na stavbu dohlížejí, ztrácejí soudnost a tváří se, že je vše v naprostém pořádku.

Vzpomínáte si ještě na článek z Kurieru Kamieniarského (č. 4/2017, „Skrytý nepřítel“ – pozn. redakce) o revitalizaci reprezentativní promenády v Řešově? Zhotovitelé žulové desky zašpinili pryskyřicí. Všichni se tvářili, že není nic vidět, že to tak prostě má být a že se to možná jednou povede. Proběhly velké oslavy, slavnosti – zůstala jen špinavá dlažba.

Máme další příklad náhlého omezení zrakového vnímání – rekonstrukci Starého trhu v Bydhošti. Zajímavý projekt, různé barvy žuly, mnoho lidí zapojených do práce. Problém nastal opět při spárování – na deskách kolem spár zůstaly stopy pryskyřice.

Zajímavé je, že v průběhu prací si problému se zabarvením pryskyřice všimly místní internetové portály. Magistrát města zřejmě usoudil, že to časem samo zmizí. Náměstí jsem sledoval více než rok po položení kamene. Výsledek posuďte sami…

Zdroj: Kurier kamieniarski

Autor: Michał Firlej   |   Publikováno: 21. 12. 2020