VÝBĚR ŠTÍPACÍ SÍLY – JAKÁ BY MĚLA BÝT SÍLA ŠTÍPAČKY

Tento článek je krátkým výtahem příspěvku, který na konferenci „Využívání zdrojů nerostných surovin“ v Olomouci 11. května 2016 přednesli Krzysztof Nowakowski (WRKB-Granit Sp. Z oo) a Michał Firlej (Laboratoř pro testování kameniva a agregátů/umělého kameniva).
Společnost WRKB-Granit Sp. z o. o. je v Polsku známá výrobou výrobků z přírodního kamene ze Švédska. Velkou část produktů tvoří výrobky stípané z desek – opalované a pískované kostky, palisády a obrubníky. Výrobky jsou vyráběny převážně z vyvřelých hornin: Granite Bohus, Granite Flaming, Granite Flivik Mahagon, Granite Vanga a Noryt Szwed, tj. hornin s vysokými pevnostními parametry.
Při plánování rozšíření strojního parku ve společnosti bylo rozhodnuto simulovat chování portálového štípače na materiálech použitých pro výrobky, protože současná praxe naznačuje, že tlakové síly nožů Widia na polotovar z tvrdých materiálů jsou příliš malý.
V diskutovaném případě se předpokládalo, že na výrobní lince budou zřízeny dva štípače, vybavené rovnými noži Widia a s pracovním rozsměrem 180 × 20 cm a 40 × 20 cm.
Za tímto účelem byly pro laboratorní pevnostní lis připraveny dvě desky s připájenými noži z vidia, které byly poté instalovány mezi přítlačné desky stroje.
Pro zkoušku byly přijaty následující předpoklady:
– zkušební stroj musí být v souladu s normou EN 12390,
– zkušební vzorky jsou 20 kousků nařezaných krychlí
s rozměrem 100 × 100 × 100 mm, vysušených do konstantní hmotnosti
při 70 °C,
– rychlost zatížení 0,20 MPa/s,
– zjišťujeme zjištěnou mez pevnosti F [N],
– vypočítáme pevnost v tlaku R = F/A [MPa].
U každého z kamenů byla provedena zkouška pevnosti v tlaku na dvaceti vzorcích odebíraných systematicky po dobu 6 měsíců.
Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2, která shrnuje očekávané vyšší hodnoty pro jednotlivé materiály. Jak je patrné z prezentovaných výsledků, neexistuje žádná přímá závislost mezi pevností v tlaku a pevností v lomu.

Při výběru samotné štípací síly bereme v úvahu materiál, který je nejtěžší rozštípnout, tj. švédskou žulu. Dále zavedeme bezpečnostní faktor 1,2.
Síla F, potřebná k destrukci prvku bude vypočítána ze vzorce:
F = 1,2 * R * A, kde:
R – Pevnost v tlaku [MPa]
A – plocha dělené desky [mm²]
Za předpokladu dříve specifikované štípací síly švédské žuly (13,1 MPa) pro výchozí předpoklady o velikosti průřezu a typu suroviny – výpočet pracovní síly štípacího stroje bude následující:
– pro úsek 180 × 20 cm: 13,1 × 1800 × 200 × 1,2 = 5659 kN
– pro úsek 40 × 20 cm: 13,1 × 400 × 200 × 1,2 = 1258 kN

Zdroj: Kurier kamieniarski
Autor: Michał Firlej | Publikováno: 27. června 2016