Nad krajinou se vznáší kamení – 1. část
…aneb Nákladní lanová dráha Černý Důl – Kunčice nad Labem KVK. Poněkud poetický nadpis článku neznamená, že by byla v následujících řádcích řešena problematika nadměrného rozletu horniny při provádění trhacích prací nebo nastíněna obava z možného nefungování zemské přitažlivosti.
Řeč bude o technických zařízeních, které se v minulosti celkem běžně používaly pro přepravu kusových materiálů, a které téměř zcela zmizely v propadlišti dějin – o nákladních lanových dráhách. Pokud ještě na chvíli zůstaneme v minulosti, tak např. obyvatelé Ostravy mohli v 1. polovině 20. století při pohledu k nebi napočítat až 10 nákladních lanovek, lanovkou se dopravoval vápenec ze Solvayových lomů na překladiště státní dráhy a ve výčtu existujících a do dnešní doby zaniklých nákladních lanovek by bylo možné ještě nějakou chvíli pokračovat. Jedna ale zůstala a je stále v provozu.
Liniová stavba
Lidem, kteří žijí mezi Vrchlabím a Trutnovem je pohled na nákladní lanovou dráhu, která protíná krajinu mezi Černým Dolem a Kunčicemi nad Labem celkem běžný. Naopak pro ty, kteří ji podjíždějí po silnici v Dolním Lánově nebo po silnici mezi Lánovem a Čistou poprvé, je to pohled jistě neobvyklý a mnozí z nich si možná kladou otázku, k čemu taková liniová stavba slouží.
Nákladní lanová dráha, kterou provozuje organizace Krkonošské vápenky Kunčice, a.s. (dále jen KVK) je používána k přepravě vápence z lomu v Černém Dole (obr. č. 1) do závodu v Kunčicích a svou délkou cca 8350 m se řadí k nejdelším provozovaným nákladním dráhám ve střední Evropě (obr. č. 2).
Historie vzniku nákladní lanové dráhy
Počátkem 50. let minulého století vyvstala potřeba navýšit výrobu cementu, vápna a vápenických výrobků s tím, že zpracovatelské závody měly být umístěny v blízkosti vhodných ložisek vápenců. Výrobní kapacita závodů a jejich rozmístění měly umožnit zásobovat uvedenými výrobky území v rozsahu tehdejších krajů. V té době v oblasti Podkrkonoší vyrábělo vápno a vápenické výrobky několik lokálních závodů. Jedním z nich byl závod v Černém Dole. Na základě provedeného geologického průzkumu ložiska vápenců Černý Důl bylo rozhodnuto, že ložisko, těžené od konce 18. století je množstvím zásob a jejich kvalitou vhodné pro zásobování zpracovatelského závodu, který by splňoval požadavek výrobní kapacity výroby vápna, vápenného hydrátu a mletých vápenců. Výrobní závod byl nakonec umístěn do obce Kunčice nad Labem, a to z důvodu možnosti propojit železniční vlečkou vlastní závod s významným železničním uzlem v Kunčicích a tím zajistit expedici výrobků v té době nejběžnějším způsobem – železniční dopravou. Zároveň byla, jako nejvhodnější možnost dopravy vápence z Černého Dolu do Kunčic, zvolena přeprava pomocí nákladní lanové dráhy.
Dokonalý projekt
Nákladní lanovou dráhu vyprojektoval a postavil dnes již neexistující národní podnik Transporta Chrudim v létech 1959 až 1963. Její délka je cca 8350 m, nakládací stanice (obr. č. 3) je umístěna blízkosti lomu Černý Důl, vykládací stanice (obr. č. 4) přímo v závodě v Kunčicích nad Labem. Na své cestě křižuje lanovka silnici spojující Vrchlabí a Trutnov (viz obrázek č. 5), silnici vedoucí obcí Dolní Lánov (viz obr. č. 6), železniční trať mezi Trutnovem a Starou Pakou, železniční vlečku společnosti KVK a několik polních a lesních cest.
Zdroj: Lomy a těžba
