RENOVACE KAMENNÉ PODLAHY – Návod na broušení
Jedním ze základních pravidel, které platí při broušení jakéhokoli povrchu několika stupni kotoučů, je postupné rozšiřování pracovní plochy. Pokud jsme plochu předtím srovnali, bude zapotřebí při přechodu na kotouče typu „00“ posunout brusku o několik centimetrů mimo srovnanou plochu. Tím se odstraní rýhy na okrajích broušené plochy. Totéž platí pro použití postupných stupňů kotoučů. Po ukončení práce s kotoučem, který jsme označili (nebo to za nás udělal výrobce) číslem „00“, nasadíme další, který je v našem případě „0“, a opět rozšíříme brusnou plochu. Tímto způsobem musíme projít všechny stupně dané sady. Výjimkou mohou být nejvyšší stupně („800“, „1200“, „1500“…), kdy jsou rýhy již tak nepatrné, že to příliš nevadí, protože nejsou vidět. Jak vyplývá z výše uvedeného, nemá se první stupeň nástroje používat až na doraz ke stěně či sloupu, protože by v další fázi práce nebylo možno postupně rozšířit broušenou plochu.
Po každém broušení povrchu je třeba odstranit kal vhodným průmyslovým vysavačem. To samozřejmě platí i pro broušení za mokra při použití vody. Pokud se broušení provádí za sucha, odsává se prach průběžně pomocí vysavače.
Je také vhodné omýt brusnou plochu po dokončení práce s každým dalším nasazeným stupněm kotouče. To je důležité zejména v závěrečné fázi práce, kdy jediné zrnko písku přinesené na botách nebo přiváté větrem, dostane-li se do pracovního prostoru brusky, může způsobit poškrábání povrchu.
Při práci s vodou musíme brát v úvahu také absorpční schopnost kamene. Může se stát, že práce s vodou nebude vůbec možná, nebo bude vyžadovat další kroky, jako je důkladné utěsnění spár nebo sušení.
Místa, kam se nedostaneme ani s nejmenším strojem, je nutné opracovat ručně pomocí úhlové brusky. Princip je podobný jako při práci s většími stroji, ale vyžaduje mnohem větší zručnost a intuici. Poškození kamene je přitom bohužel častým jevem. Místo krásného umění je pak výsledkem všední kvalita života…
Příklad podobné volné kreativity můžeme pozorovat i v případě, kdy se pracovník rozhodne, že vyrovnání povrchu trvá příliš dlouho, a rozhodne se použít úhlovou brusku na všechny větší nerovnosti. Tímto způsobem se sice více nadřel, ale ušetřil spoustu času a peněz. I když je výsledek na první pohled uspokojivý a zaslouží si potlesk laika, po krátké době se z něj stává spíše tragikomedie.
Broušením povrchu kamene naše práce nekončí. Přejeme-li si docílit co nejlepšího výsledného efektu, musíme ještě – pokud jde o mramorovou podlahu – věnovat čas procesu krystalizace. O co se jedná a kolik nedorozumění s tím spojených existuje, se dozvíte v příštím čísle časopisu Kurier Kamieniarski.
Zdroj: Kurier kamieniarski
Autor: Artur Janus | Publikováno: 12. 05. 2021
